IDEOLOGICKÉ JEDNOTKY MINISTRA VNITRA RAKUŠANA

Pojďme rovnou k věci – ministr vnitra Rakušan, ve svém ideologicky podbarveném příspěvku na Facebooku, vyhlásil válku „proruským švábům“. 

Nálepkující označení, hodné Reinharda Heydricha, který Čechy prohlásil za „smějící se bestie“, či Klementa Gottwalda a jeho „v bahně zrady skončí rozbíječi národní jednoty, všichni velezrádci a záškodníci.“

Alespoň víme, v jaké době se nacházíme a kde se soudruh Rakušan inspiroval.

Tak si to shrňme. 

V době vstupu ruských vojsk na Donbas dne 24.2.2022 neměla ČR s Ukrajinou podepsané ŽÁDNÉ dohody o vzájemné vojenské (či jakékoli jiné) pomoci v případě napadení jednoho ze smluvních partnerů. Žádnou podobnou dohodu neměl s Ukrajinou podepsán ani vojenský pakt NATO, jehož jsme od března roku 1999 členy. Pro NATO platí, že pokud je napaden jeden jeho člen, je to bráno jako napadení všech a ostatní mu poskytnou vojenskou pomoc.

Ukrajina nebyla dne 24.2.2022 členem NATO a dodnes jím není.

Vláda ČR neměla žádné závazky vůči kterékoli z válčících stran a mohla se rozhodnout jako každá vlastenecká vláda – tak, aby tím co nejvíce prospěla svému lidu. To znamená, že mohla zůstat neutrální, nebo se přiklonit na stranu, která bude skýtat největší výhody pro blaho jejího lidu. Namísto rozhodnutí racionálního však zvolila rozhodnutí ideologické – otevřeně a vojensky podpořit Ukrajinu. Z čehož českému lidu nejen, že neplynou vůbec žádné výhody, ale naopak – veškeré nevýhody! Začalo to ožebračováním českého lidu posíláním zbraní na Ukrajinu, které nezaplatí česká ideologicko-aktivistická vláda, ale český lid. A jako následek - tohoto zcela zjevně ideologického postoje – Rusko, největší dodavatel ropy a plynu v Evropě, zařadilo ČR na seznam nepřátelských zemí; čímž vláda ČR maximalizovala riziko toho, že Rusko do ČR nebude ochotné poslat ani litr ropy a ani kubík plynu. Tím, svou svévolí, vystavila občana ČR podstatnému zvýšení jeho životních nákladů – a to pouze kvůli své ideologicky podbarvené slabomyslně aktivistické politice vysílání signálů. Dnes lze, s dokumentovatelnou jistotou, tvrdit, že entita, která se nazývá vláda ČR, nejen, že nepracuje ve prospěch svého lidu, ale naopak v jeho přímý neprospěch ve spolčení s cizí mocností – což je definicí vlastizrady. Důkazy?

Díky ideologickému a aktivistickému chování vlády ČR zdražily vstupy výrobců a běžný občan zaplatí za Ukrajinu více než někteří Ukrajinci. Navíc, vláda není ochotna ukončit zvrhlý likvidační postup prodeje veškeré elektřiny, vyrobené v ČR, na burzu v Lipsku, aby tuto svou vlastní elektřinu ČR následně odkoupila za 20ti až 40ti násobek původní ceny a český občan to nakonec celé zaplatil. To vše, aby nenaštvala Němce, protože jejich dobrodružnou nezodpovědnost v otázce energetické politiky je, podle soudruha Fialy a Skopečka, z diplomatických důvodů povinen zaplatit český občan. Stejně jako náklady jeho čtvrté říše, která se vznešeně nazývá Evropská Unie. A už vůbec nezmiňujeme podporu objektivně zdokumentované a všemi důkazy doložené nacistické vlády jedné ze stran vojenského konfliktu třetích stran, což je v přímém rozporu s ustanoveními Charty OSN. 

Této vládě u žádného budoucího soudního tribunálu neprojde, že se snažila jednat v zájmu svého lidu. Její jednání proti lidu je zcela flagrantní. Toliko ke zhovadilosti vlády ČR a její míře spolupráce s cizí mocností.

A teď k rétorice samotného soudruha Rakušana. 

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí „vybrat si stranu“ válečného konfliktu nebylo na základě žádné mezinárodní smlouvy, která by následně zavazovala i občany země k určité formě jednání, ale pouze na základě ideologického rozhodnutí entity, která si říká vláda ČR, není vláda nikterak zákonně oprávněna postihovat občany své země za jejich názory ohledně konfliktu třetích stran, ve kterém nemá ČR žádné mezinárodní smluvní závazky. Tím, že premiér ČR opakovaně prohlásil, že jsme ve válce, tento stav nevznikl, naopak se tím inkriminoval dle § 406 trestního zákoníku – Příprava útočné války a § 407 Podněcování útočné války, a rovněž § 357 Šíření poplašné zprávy. V žádné válce dle mezinárodního práva nejsme, jinak by v ní bylo i celé NATO. Za toto půjde český premiér téměř jistě v budoucnu do vězení.

Vzhledem k výše uvedenému nemá ministr vnitra Rakušan žádný ústavou či zákony daný mandát, aby mohl postihovat občany ČR za názory na konflikt třetích stran. Dokud není ve válce NATO, nejsme v ní ani my. Pak platí Listina základních práv a svobod, která tvoří nedílnou součást Ústavy ČR (to pro soudruha Rakušana, kdyby to náhodou nevěděl) a jejíž článek 17 jasně říká.

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

(3) Cenzura je nepřípustná.

Proto lze dovozovat, že vytvoření nové „elitní jednotky“, která má postihovat „proruské šváby“, je čistě ideologickou iniciativou ministra vnitra Rakušana a vrací ČR do padesátých let 20. století a politických procesů v nich konaných.