HNED A BEZ DISKUZE

Žijeme v době okamžitého uspokojení potřeb. Všechny věci a zážitky jsou na dosah jednoho myšího kliku.

Chceš tričko s logem oblíbené kapely? Klikni na Amazonu. Za týden ho máš.

Chceš si dát žraloka na bylinkové omáčce? Klikni na jídelní aplikaci a za 35 minut ho máš doma.

Chceš se seznámit? Sjeď prstem doprava po fotce atraktivního protějšku a máš sexuální rande…

Naši předci to ale tak lehké neměli!

Když chtěli tričko Depeche Mode, tak museli buď vyležet noční frontu před Tuzexem a doufat, že ráno ještě nebude vyprodané, nebo museli mít známé v zahraničí, kteří jim tričko dovezli. Když ho dostali, mělo pro ně hodnotu auta.

Když chtěli nějakou exotickou rybí pochutinu, museli si pořídit výjezdní doložku a vycestovat do Jugoslávie. Na dosah ruky měli leda tak knedlo-zelo-vepř.

No a když se chtěli seznámit, tak museli na zábavu. Mobilní telefony nebyly, tak aby svolali partu, museli se předem osobně domluvit na srazu na určitém místě v určitý čas, protože ne každý měl ten luxus pevné linky s rotačním číselníkem. A kdo se nedostavil včas, měl smůlu.

Ale ani to nebyla záruka rande. Krom nultého bodu - který spočíval v tom, že se na místě zábavy musel vyskytovat vhodný ženský objekt - musel muž splnit následující podmínky:

- musel s vybraným objektem navázat komunikaci osobně, tedy tváří v tvář

- objekt zájmu bylo nutno přesvědčit o tom, že s dotyčným mužem stojí za to jít na rande, za pomoci jeho schopnosti zaujmout ženu v živé komunikaci (a ne za pomoci obrázků z „instáče“)

- s ohledem na to, že malé množství předchozích sexuálních partnerů bylo v té době u ženy, věřte-nevěřte, považováno za ctnost a sex nebyl brán jako volnočasová aktivita ve stylu jízdy na vypůjčeném kole - přesvědčovací komunikační pokus, za pomoci ukázky fotografie svého přirození, nebyl v té době zrovna nejlepší nápad pro ani jedno pohlaví (dlužno dodat, že v té době existovala pouze dvě)

- na rande se musel muž chovat galantně a podle protokolu a žena byla v pasivní roli hodnotitelky setkání, a ne aktivní iniciátorky čehokoli (dnešní aktivně lovící muženy tehdy neexistovaly)

- ženu si muž musel zasloužit a víceméně striktně se dodržoval protokol několika setkání, než se vůbec uvažovalo o jakémkoli intimním kontaktu……

A teď se podívejte na dnešní dobu. Jdete na seznamku, dáte si tam svou nejlepší fotku - nejlépe upravenou z photoshopu – tj. vybělené zuby, zúžený pas a zvětšené partie „zájmu“ - a do pár hodin máte rande.

Nepotřebujete umět kvalitně komunikovat, stačí, když na fotce dobře vypadáte. A protože byl feminismus doveden do extrému, loví nejen muži, ale i ženy.

I cíl lovu se změnil - je jím zejména zabít nudu a ne utvořit dlouhodobé pouto.

Více, než kdy předtím, dnes platí – „lehce nabyl, lehce pozbyl"..

Okamžité uspokojení potřeb urychluje ztrátu zájmu o danou věc či vztah a způsobuje absenci motivace, spojenou s pocitem deziluze a nesnesitelné nudy.

Toto je vědecky prokázaná skutečnost a globalistická jelita to moc dobře vědí.

Pevné vztahy - partnerské, přátelské, či komunitní - jsou hlavní překážkou v dosažení jejich primárního cíle – tj. světové vlády. A ta se nejlépe buduje, pokud máte k dispozici do sebe zahleděnou narcistní hedonistickou asociální rozdrobenou a demoralizovanou masu.

Na tomto místě si je zapotřebí položit následující otázku:

Jak toho ty zrůdy docílily, že mladí lidé nejsou schopni navazovat pevné vztahy, konstruktivně diskutovat a vyrovnat se s konfliktem?

Zatímco v osmdesátých letech dvacátého století byli v Americe republikáni a demokraté i v rámci jedné rodiny a všichni se společně setkávali na Vánoce a den díkuvzdání, od zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 se jiný politický názor netoleruje ani v rámci rodiny, natož v rámci sousedské komunity.

Rodiny a komunity jsou rozděleny tak, že společné trávení nejdůležitějších svátků v roce už nepřipadá v úvahu. Prostě pokud jste červení a organizátor je zastáncem modré barvy, na oslavu pozváni nebudete.

Jak se jim to podařilo?

Facebook byl založen v roce 2004, uveden na trh v roce 2006 a v roce 2008 měl již 100 milionů uživatelů. V současnosti je přeložen do 84 jazyků a v době své kulminace v roce 2020 měl 2,5 miliardy aktivních uživatelů.

Twitter byl založen v roce 2006 a v současné době má kolem 400 milionů uživatelů, kteří vyprodukují cca 250 milionů „tvítů“ o délce 280 znaků denně.

Pro vaši představu, předchozí dva odstavce o Facebooku a Twitteru mají 362 znaků včetně mezer. Takže by se do „tvítu“ ani nevešly. Nicméně, na rozdíl od 99,9% „tvítů“, tyto dva odstavce obsahují alespoň nějakou informační hodnotu; na jejich základě si je čtenář schopen utvořit objektivní názor o množství uživatelů Facebooku a Twitteru kolem roku 2020 a datu jejich založení. Ale nic víc.

Tato dvě - ve stejnou dobu založená klíčová asociální média - způsobila zásadní změny ve vnímání, chování a sociální interakci světové populace, které globalisté nutně potřebovali.

Aby mohli svět spasitelsky „sjednotit“ pod svou centralizovanou vládou Nového světového řádu, potřebovali v celosvětovém měřítku vytvořit naprosto debilizovanou rozdrobenou nesourodou společnost lidí, kteří spolu nebudou umět diskutovat, argumentovat a řešit konflikty a proto spolu budou utvářet ideologické koalice, které je budou chránit před jinak smýšlejícími lidmi, protože oni sami nebudou mít žádné věcné důkazy ani komunikační schopnosti, za pomocí nichž by si svou ideologii obhájili.

Za pomoci katastrofální úrovně vzdělávacího systému jim pak stačilo oslabit roli rodiny, vynechat nácvik komunikačních a argumentačních dovedností, technik sběru a vyhodnocování dat a logiku; a namísto nich vložit vymývání mozků polarizujícími tématy a zástupnými problémy, které starší generace považují za nepřijatelné a nesmyslné a bylo vymalováno. Takto došlo k polarizaci společnosti dle věkové struktury.

No a skrze asociální média pak katastrofu dokonali a společnost rozdělili i v rámci jednotlivých věkových kategorií.

Asociální média umožnila už beztak špatně komunikujícím lidem utvořit zájmové a názorové skupiny, ve kterých panuje pouze jediný správný názor a ve které se názorová jinakost řeší nahlášením a následným vyloučením diskutujícího ze skupiny.

Komfort skupiny se stejným názorem je tak silný, že jakýkoli - byť sebemenší - konflikt, nepřipadá v úvahu. 

A protože na konstruktivní řešení konfliktu není žádná ze zúčastněných ideologicky vygumovaných ovcí životem trénována, po prvních dvou až třech vzkazech se vlastní problém odsouvá do pozadí a nesmyslná emocionálně podbarvená diskuze přechází v plivance osobní zášti s cílem před ostatními protivníka co nejvíce zesměšnit, protože tam, kde chybí argumenty, nastupují emoce.

Takže se pak rozjede soutěž v tom, kdo protivníkovi udělí nálepku, která dostane více lajků. Nálepky jsou totiž ideálním plivancem, protože představují zobecnění. A debilizované ovce, líné a neschopné si vlastním úsilím opatřit fakta, zobecnění milují. Jsou takovým komunikačním tweetem.

Pokud jiná ovce se zobecňující osobou ideologicky souzní, zobecnění přijme za své a jejího protivníka odsoudí.

Pokud nesouzní, najednou si je toho, že se jedná o zobecnění, ostře vědoma a požaduje po druhé straně důkazy.   

Spor končí tak, že každá z rozhádaných ovcí doufá, že dostane více lajků a druhá strana spor vzdá.

Tento spor inteligentnímu věcnému pozorovateli neposkytuje žádnou informační hodnotu, zato se utvrdí v tom, že pokud se hádáte s debilem více než minutu, hádají se dva debilové.

"Nikdy se nehádej s blbem. Stáhne tě na svou úroveň a umlátí tě zkušenostmi." Mark Twain

Produktivní konflikt je řešen bez emocí a na problém se nahlíží jako na něco třetího a neosobního – co není součástí jedné či druhé strany konfliktu.

Ale to vyžaduje trpělivost, kritické myšlení, schopnost myslet v souvislostech a upřednostňovat rozum před emocemi a nebrat si věci osobně.

Ale kde má tyto přednosti dnešní jedinec vzít, když komunikuje pouze se svými názorovými stoupenci v emocionálně bezpečném nekonfliktním prostředí, kde jsou mu informace předžvýkávány autoritami dané skupiny a jedinec je přijímá jako svaté a nepodrobuje je ověření?

Věcná logická analýza argumentů druhé strany na základě objektivně pozorovatelných faktů v dnešní rychlé době, plné různých vjemů a lákadel, ustoupila emocionálnímu onálepkování komunikačního partnera jakožto příslušníka zavrženíhodného názorového proudu, který není v dané skupině její ideologií indoktrinovaných ovcí vítán. Je to zcela přirozený jev a světové "elity" to moc dobře vědí.

Vědí, že drtivá většina lidí bude preferovat sounáležitost se svou ideologickou skupinou a jejími členy a zda se tvrzení jednoho člena ve sporu s ideologickým „nepřítelem“ zakládá na faktech, nebo ne, je podružné.

Toto je způsobeno naší hluboce zakořeněnou kmenovou mentalitou. Protože v případě, že by se prokázala pravdivost protivníkova stanoviska, hodnotový a ideologický systém skupiny by byl přímo ohrožen, což by představovalo existenční hrozbu pro celou skupinu.

Globalisté vytvořili v posledních 15-ti letech svět, ve kterém už napříště nemusíte být inteligentní, informování a schopní kvalitně argumentovat.

Stačí se připojit ke skupině, která souzní s vaším názorem a jiný názor je v ní automaticky potlačen. To vypíná myšlení, stimuluje aktivismus a podporuje rozvoj "jediných správných" ideologií.

Viditelným produktem budiž Fialova vláda ideologických argumentačně neschopných aktivistických blbů.

A pak už jen ještěrkám zbývá nemyslící, rozdělenou masu připravit na finální fázi jejího komunistického zotročení a částečné eliminace.

A jaké je řešení?

Ačkoli se to může zdát nekonkrétní a nevědecké, probíhá zápas o naši duši. Duši si představte jako vysoko vibrační energetické pole. Pokud se toto pole z člověka odstraní, stane se z něho jeden z nich.

Takto byli zvyklí budovat svou armádu. Armádu bezduchých lhostejných otupělých indoktrinovaných robotů.

Ale stal se zázrak! Této armádě, díky lidem jako jste vy, již docházejí lidské zdroje a jen s obtížemi získává nové rekruty.

Ale aby se tato civilizace definitivně zachránila, musí nejprve nutně zpomalit a zamyslet se nad svými hodnotami.

Předně, musí říci rezolutní NE konzumnímu materialismu, který jí byl od průmyslové revoluce indoktrinován a na kterém stojí úspěch zrůd na cestě k jejímu konečnému zotročení.

Každý jedinec sám za sebe musí odmítnout nechat se vydírat ztrátou něčeho, pokud neuposlechne a být přirozeně neposlušný vůči čemukoli, co odporuje jeho zdravému rozumu a intuici, i kdyby měl dočasně o něco přijít.

A k tomu bude muset, alespoň na čas, vypustit ze slovníku slovo „hned“.