VAŠE NEZNALOST ZE MNE NEDĚLÁ KONSPIRAČNÍHO TEORETIKA

V celém světovém společenství existuje několik nedotknutelných dogmat, která přetrvávají po staletí a dědí se z generace na generaci. Tato dogmata získáváme jak z domova, tak ze školy.

Když jde dítě ven, tak je mu řečeno, aby se pořádně obléklo, jinak nastydne. Nastydnout znamená „dostat“ rýmu a -- nedej Bože -- zápal plic! Proč? To nikdo neví, a už vůbec ne doktoři, ale prostě to říkaly naše babičky, kterým to říkaly už jejich babičky, tak to musí být pravda. Autor chodí v zimě v kraťasech a v tričku a nikdy nemá hypotermii, ani nikde „nenastydl“. Jen se mu vždy spustí rýma a krásně se mu při tom detoxikuje tělo. Otužilci ví, o čem je zde řeč. Když se sami vystavíme chladu, tak ani nesmrkáme, protože nemáme ucpaný nos, ale krásně to z nás „teče“. Hysterická babička by skoro volala záchranku, ale my si to užíváme. 

Tento mechanismus ty nabalené pumpy, co mají celoročně ucpaný nos a neustále posmrkávají a marodí, nikdy nepochopí. Ale pak se vylejou jak vázy nekvalitním chlastem a diví se, že mají „chřipku“ v červenci a přemýšlejí, kde ji mohli „chytit“. Dementi. Ale co z nich ty dementy – chcete-li ovce -- udělalo?

To, že chodili do školy. Tam jim -- návdavkem k chození v péřové bundě v dubnu -- přibydou zbylá zásadní dogmata, která jsou jim vtloukána do hlavy horem dolem, až k dokonalé podprahové indoktrinaci. No a pak vyrostou v „dospělého“ jedince, který však absolutně není schopen samostatně uvažovat a skládat si svou vlastní realitu. 

Naopak, systémem indoktrinovaný jedinec bude vždy zuřivě bránit jemu indoktrinované „pravdy“ a nic na tom nezmění ani zcela zjevná fakta, prokazující, že to, co ho učili ve škole a kteréžto bláboly podpořily i indoktrinované autority v jejich rodině, jsou jen účelové lži, které stojí na vodě. 

A přesně v tom se průměrný člověk podobá ovci. Ovce půjde tam, kam půjde stádo, ať je směr jakkoli pitomý. Jakýkoli jiný směr nepřipadá v úvahu, protože by tím napomáhala nejistotě. A nejistota je stav, který je každé ovci nepříjemný. Lékem na nejistotu je autorita, která jí řekne, jak se věci mají. Proto ovce tolik milují mainstreamové sdělovací prostředky, protože se na ně dívá většina stáda, čímž je validována pravdivost myšlenek v nich prezentovaných, chcete-li správnost směru stáda.

Systémem indoktrinované tupé ovce mají doslova averzi k pochybování. Nechť pochybují jiní a pak mi výsledky svého bádání sdělí v televizi, nebo jiných „důvěryhodných“ „sdělovacích“ prostředcích. Sdělovacích proto, že se za jejich pomoci ovcím sděluje, co si mají myslet.  

Ovce postrádá intelektuální zvídavost a radost z pochybování. Objevování alternativních výkladů reality a hledání pravdy je děsí, protože co by tomu řekly jiné ovce? Narušily by tak směřování stáda a hrozilo by jim, že z něj budou vyloučeny.

Pochybování je však otcem veškerého pokroku a účinnou zbraní proti indoktrinaci a propagandě. Ovce je však bezbranná. To proto, že když, kdysi dávno, chtěla projevit přirozenou dětskou kreativitu a fantazii, tak buď dostala lepáka od rodičů, nebo ji soudružka učitelka opravila a napomenula. Když zapochybovala, byla z toho poznámka. 

Vzdělávací systém by se vůbec neměl jmenovat vzdělávací, ale indoktrinační. Připravuje a vytváří intelektuálně nezvídavé otupělé ovce, které mají strach samostatně myslet. A svou vinu na tom nesou i jejich rodiny, které je nevyzývaly, aby vše, co se ve škole učí, podrobily pochybnostem a kritice. Tak od nich, proboha, nečekejte, že pochopí, co se kolem nich teď děje. A do diskuzí s nimi se vůbec nepouštějte. Jakmile nějaké hovado argumentuje zdrojem „Česká televize“, odejděte. A když vás nazvou konspirátory, protože tuhle nálepku je ČT naučila, odpovězte jim:

„Vaše neznalost ze mne nedělá konspiračního teoretika“.